... rady, postupy, nápady ...
... blog nejenom o hubnutí ..

Obezita - také tloustnete?

Shrnutí: Dozvíte se, proč většina obyvatelstva zeměkoule začíná tloustnout, dále o nových objevech v obezitologii a základních dietních opatřeních. 


Jídelníček Čechů se sice za posledních několik let výrazně změnil, ale výskyt obezity se výrazně omezit nepodařilo. Obezita se stala problémem i v takových zemích, kde ještě donedávna v mnoha domácnostech byl hlad častým hostem, např. v zemi za Čínskou zdí trpí obezitou nebo nadváhou až 29 miliónů Číňanů, tj. 29 miliónů potenciálních diabetiků. Obezita začíná převládat i v populaci obyvatelstva Thajska, Malajsie, Filipín a dokonce i v některých zemích Afriky. Nejvíce však obezita trápí rozvinuté země západní Evropy a Ameriky, ale ani střední Evropa nezůstává pozadu. Např. v Maďarsku trpí až 9 % obézních tzv. metabolickým syndromem.
Obezita se během 20 let stane i ekonomickou hrozbou, a to i pro bohaté země. Ke komplikacím metabolického syndromu jako je poškození nervů, zraku nebo ledvin u lidí dříve docházelo převážně až ve stáří, dnes se však kvůli časné obezitě tyto komplikace vyskytují dříve a metabolický syndrom není vzácností ani u třicetiletých, někdy dokonce i dvacetiletých lidí.

Lidstvo si nakonec vždycky poradilo - nebezpečné infekce se daří likvidovat očkováním a antibiotiky - ale s obezitou to tak jednoduché není.


Proč je boj s obezitou tak obtížný?


 
Evoluční teorie
Na vině je složitý komplex látek podobných hormonům, které velice přísně regulují energetickou bilanci. Lidé po svých předcích zdědili genetickou výbavu, která se však do XXI. století všeobecného blahobytu, hojnosti, pohodlí a nadprodukce vůbec nehodí. Geny ovládající a koordinující desítky až stovky hormonů se během miliónů let evoluce stále zdokonalovaly, tak aby umožnily jedinci přežít období neúrody a hladu. V této době se často střídalo období hojnosti s obdobím, kdy se nepodařilo nic ulovit. Člověk byl tak naprogramován k akumulaci energie, aby přečkal nepříznivá období. Ještě ve středověku zachvacovaly rozsáhlá území Evropy hladomory, dokonce ani XX. století se válečná a poválečná období neobešla bez hladomorů. V této době selekční tlak utvrdil geny obezity.

Leptin
Zlatá horečka výzkumu obezity, která zachvátila vědce na konci minulého století, přinesla celou řadu zajímavých poznatků. V roce 1995 Jefrey Friedman, molekulární genetik z Rockefelerovy univerzity, objevil zajímavý hormon leptin.



U správně fungujícího organismu by k obezitě nemělo dojít. Tj. jakmile se v organismu doplní zásoby energie, buňky by měly vyslat signál do mozku, kde vznikne nám dobře známý a tolik příjemný pocit sytosti a mozek odvolá stav pohotovosti, takže člověk změní své chování a přestane shánět potravu.


Mezi trávicím traktem a mozkem, ale i mezi tukovými buňkami, kolují signály, informující centrální nervový systém o stavu zásob živin. Tyto informace zprostředkovává vedle leptinu celá řada hormonů a látek (např. PYY3-36), tuto schopnost má dokonce i cukr či některé lipidy.


 


Jídlo jako droga
Předpokládá se, že uhlohydráty (bohatě zastoupené ve výrobcích rychlého občerstvení) prudce zvyšují hladinu cukrů v krvi a způsobují zlepšení nálady podobně jako alkohol nebo drogy. Tím by se dala vysvětlit i oblíbenost výrobků z kulinářské dílny McDonald´s, KFC, Burger King apod.
Podle nejnovějších výzkumů se obézní lidé stávají vůči leptinu rezistentní. Tak jako narkoman si musí dávat stále větší dávku, aby byl spokojený, tak i obézní je svým hypothalamem nucen k zakoupení stále většího "Big Hamburgera", až mu ani "Mega Hamburger" nepřináší uspokojení. Čím více obézní nabírají na váze, tím více leptinu jejich organismus produkuje. Ale mozková část zvaná hypothalamus na něj reaguje se stále nižší odezvou. Organismus si zvyká na stále vyšší hladiny leptinu, až je začne pokládat za normální. Může se pak stát, že i když je hladina leptinu v krvi vysoká, sebemenší pokles hladiny tohoto hormonu vyhodnotí hypothalamus chybně jako nedostatek živin a člověk se začne chovat, jako by měl hlad. To je zřejmě příčinou, proč je většina diet dlouhodobě málo účinná a proč dojde po počátečním snadném zhubnutí většinou k opětovnému ztloustnutí často i nad původní váhu, tzv. "jojo" efekt.



 

Základní dietní opatření


- Podstatné snížení příjmu tuku v dietě, a to i tuku skrytého v různých potravinách (jogurty, majonézy, saláty).

- Při pocitu hladu doplnit energii formou glycidů (pečivo), přičemž je nutné zajištění dostatečného příjmu tekutin a vlákniny (ovoce, zelenina).


- Během redukčního režimu je třeba nesnižovat tělesnou aktivitu, naopak - je vhodné ji zvýšit. Přestože cvičení a zvýšená tělesná aktivita dramaticky neovlivňují výdej energie, jsou dobrou metodou k zabránění úbytku svaloviny.


- Při redukčních režimech je třeba počítat s dlouhodobým dodržováním redukčního režimu. Je chybné se spoléhat na "zázračné prostředky" a diety nebo na efekt krátkodobých drastických diet. Krátkodobé "zaručené" diety nevedou k trvalejšímu efektu. Všechny tzv. zázračné metody jsou jen ztrátou času a často i peněz. Redukce tělesné hmotnosti musí být dlouhodobá a vytrvalá.

    V moderní dietologii se ukazuje se, že jediným významným opatřením, které dokáže dlouhodobě omezit celkový příjem energie, je snížení tuků. Snadno řečeno, ovšem v praxi málo dodržováno. Snížením tuků dochází k poklesu chutnosti jídel, takže se tomuto opatření většina lidí vehementně brání. Je nutné si však uvědomit, že jiná cesta není. Omezovat bílkoviny nemá význam, protože mají nízkou energetickou nálož a glycidy potřebujeme aspoň v omezeném množství k zažehnutí reakcí spalujících tuky.

    Ze zkušenosti irských hladovkářů můžeme odvodit, že mladý a zdravý muž je schopen přežít 50-70 dní úplného hladovění. Můžeme tedy předpokládat, že obézní jedinci by teoreticky měli vydržet ještě déle. Skutečně existují záznamy o více než 200denní hladovce, při které byly však dodávány důležité vitaminy, elektrolyty a stopové prvky.

    Je jasné, že tukové zásoby sloužily v období hladomoru k přežití organismu při nedostatku potravin. Proto se evolucí vyvinul tak kladný vztah k tukům. Je jen málo jedinců, kteří nemají rádi tuky. Jsou lidé, kteří nemusí sladké, nemusí maso či zeleninu, ale jen málo lidí nesnáší tučné. Tuky neznamená jen tučné maso, ale i oleje, majonézy do salátu, tuky jsou tam, kde by jste je nečekali, např. v čokoládě, šlehačce i v sladkých polevách a krémech.


     


    Každá dieta by měla být doprovázena i tělesnou aktivitou. Problém je v tom, že pacienti mají často tendenci svou tělesnou aktivitu přeceňovat a svůj kalorický příjem podceňovat. Každý obezitolog jistě již slyšel od svých 120kg "drobečků" ve své ordinaci věty typu: "Ale pane doktore, vždyť já prakticky za celý den nevezmu do úst. A v práci se nalítám, až mě bolí nohy." Ale např. půlhodinový běh po rovině je spojen s energetickým výdejem 300-500 kcal, tj. asi 3 g tuku (asi 10 dkg uzeniny). Takže pokud si dáte ke svačince 10 dkg salámu, měli byste uběhnout kolem 10 km, než se vám podaří vyrovnat energetickou bilanci. Navíc hladovějící organismus dokáže dokonaleji spalovat, tj. šetřit energií.


    Podobně je to s dietou, např. při dietě 1200 kcal/den, což je asi polovina doporučovaného kalorického příjmu jedince se sedavým zaměstnáním - tzn. poměrně přísná dieta. U této diety se dá očekávat úbytek asi 100 g tukové tkáně denně, tzn. za 30 dní pouhé 3 kg. Jakou má asi energetickou hodnotu dietní přípravek, po kterém údajně zhubnete 10 kg za 14 dní? Musí se jednat o marketingový trik, který nemá s realitou nic společného. Ani při úplné hladovce tj. nějakých 600–800 kcal/den se nemůže podařit zhubnout o 10 kg za 14 dní, to je nemožné. Navíc nejsou tyto hladovky přínosem, protože dochází ke ztrátě bílkovin, tj. svaloviny. Neexistují ani žádné zázračné dietní přípravky, které hubnutí urychlují. Jsou známé pouze léky, tzv. anorektika, které snižují pocit hladu nebo resorpci některých energetických složek.


    Zdroj: www.zdravcentra.cz
    MUDr. Ivan Klener, Litoměřice
    KOČIČÍ NÁPADY
    Krasa.cz
    Parfemy.cz
    Hodinky.cz
    Nakupnicentrum.cz
     
    Name
    Email
    Comment
    Or visit this link or this one